Co všechno ovlivňuje množství RAM pro webovou aplikaci?

Takže, co se týče RAM pro webovku, záleží na několika faktorech. První je samozřejmě jazyk a framework – třeba Node.js nebo Ruby on Rails mají různý paměťový footprint. Pak taky hodně záleží na tom, jaká databáze se používá (SQL vs NoSQL), protože některé databáze si vezmou víc RAM než jiné. Pokud máš hodně návštěvníků, tak to bude chtít víc paměti na sessiony a cache.

Statický web potřebuje méně paměti než dynamický, kde se generují stránky na míru pro každého uživatele. E-shopy a sociální sítě mají obvykle vyšší nároky kvůli interakcím a skladování dat o uživatelích.

Je dobrý mít nějakou rezervu RAM pro budoucí škálování, protože nikdy nevíš, kdy tě to může překvapit. Takže radši začít s něčím víc a pak doladit podle potřeby, než mít málo a pak se trápit s výkonem.

Tak hele, co se RAM týče, tak toho je spousta, co to ovlivňuje. Za prvý, jaký framework nebo jazyk používáš, to dělá hodně. Například Node.js nebo Ruby on Rails může mít jiný nároky než něco jako Java nebo PHP. Někdy knihovny, co přidáváš, mohou být pěkně žravé na paměť. Taky záleží na tom, kolik uživatelů se na tebe najednou připojí a co všechno tvoje aplikace dělá – když máš hodně databázových dotazů nebo velké objemy dat, RAM bude rychlejší klesat.

Statické stránky jsou většinou méně náročné než dynamické, protože ty druhé potřebují víc zpracování a paměti pro každou žádost. E-shopy a sociální sítě jsou pravděpodobně ještě náročnější, protože tam je spousta interakcí a dat.

Jo a co se týče plánování kapacity, lepší je mít nějakou rezervu, než pak řešit, že nemáš dost paměti v klíčové chvíli. Mít RAM navíc na škálování může ušetřit nervy. Ale zas začneš s menšíma prostředkama a podle potřeb to zvedneš, taky není špatná strategie. Celkově platí: nejlíp si to otestovat a sledovat výkon.