Jak nastavit CI/CD pipeline pro nasazení webové aplikace?

Nastavení CI/CD pipeline pro webovou aplikaci není tak složité, jak to vypadá. Základem je mít kód v git repozitáři, což už asi máš. Pak si vyber nástroj jako GitLab CI nebo Jenkins. Oba mají docela podobné funkce, ale GitLab CI je přímo integrovaný v GitLabu, což může usnadnit věci.

Začni tím, že si vytvoříš .gitlab-ci.yml soubor (pokud používáš GitLab) nebo Jenkinsfile (pro Jenkins). V něm popíšeš jednotlivé kroky – třeba build, test a deploy. Nezapomeň na to, že bys měl mít automatizované testy. Můžeš použít nějaké frameworky jako Jest pro JavaScript nebo JUnit pro Java.

Další důležitá část je nasazení. Můžeš použít Docker, pokud chceš mít aplikaci v kontejnerech, což je teď dost populární. Pak stačí jen napsat skript, který vezme novou verzi a nasadí ji na server. S rollbackem je dobré mít starou verzi připravenou – třeba pomocí tagování verzí v Gitu.

Co se týče monitoringu a logování, doporučuji sledovat nástroje jako Grafana pro vizualizaci a ELK stack (Elasticsearch, Logstash, Kibana) pro logy. Ty ti pomůžou mít přehled o tom, co se na serveru děje.

Časté chyby? No, lidi často zapomínají na testování mezi jednotlivými kroky nasazení nebo si nenasadí lokálně před tím, než to hodí na produkci. Takže doporučuji opravdu důkladně otestovat všechno lokálně před nasazením na server. A taky nezapomeň na dokumentaci – pomůže ti to později.

Takže shrnutí: Měj kód v Gitu, nastav CI/CD nástroj, automatizuj testy a nasazení, nezapomeň na monitoring a připrav se na rollbacky. Je to proces učení, tak buď trpělivý.

Nastavení CI/CD pipeline může být trošku oříšek, ale jakmile to pochopíš, uvidíš, že to hodně usnadní práci. Začněte tím, že si vyberete nástroj – GitLab CI nebo Jenkins jsou obě dobré volby. Oba umožňují automatizaci buildů a nasazení.

Nejprve si vytvoř repo na GitHubu nebo GitLabu a nastav si .gitlab-ci.yml nebo Jenkinsfile, kde určíš jednotlivé kroky jako build, testy a nasazení. V rámci pipeline bys měl mít alespoň tyto fáze: 1) Build – sestavení aplikace, 2) Test – běh automatizovaných testů (unit testy, integrace), 3) Deploy – nasazení na server.

Když mluvíme o testování, snaž se mít co nejvíc testů automatizovaných, aby se minimalizovalo riziko chyb při nasazení. V případě, že objevíš chybu až po nasazení, je dobrý mít plán na rollback na předchozí verzi aplikace. To se dá udělat třeba pomocí verzování pomocí tagů v Gitu.

Na monitoring a logging doporučuji používat nástroje jako Prometheus pro monitorování a ELK stack (Elasticsearch, Logstash, Kibana) pro logování. Tím získáš lepší přehled o tom, co se děje s aplikací po nasazení.

A teď k těm chybám – častou chybou je nenasazovat na produkci bez pořádného testování. Také se vyhněte tomu mít víc než jeden commit v jednom nasazení, to může způsobit chaos při hledání problémů. Nakonec, buďte trpěliví a experimentujte s různými nastaveními pipeline dokud nenajdete to pravé pro vás.